Tentokrát jsem tu zase s jedním článkem ze života. Už přes rok si hraji s myšlenkou, že bych šla darovat plasmu. Bohužel až do teď jsem nemohla, kvůli mému nejnovějšímu tetování. Ale čas plynul. A minulý týden jsem se zaregistrovala na první odběr, který proběhl dnes.
Rozhodla jsem se pro cara plasmu a musím říct, že se svým rozhodnutím jsem spokojená. Na svých stránkách mají vše krásně vysvětleno a jako bonus se vám několikrát připomenou. Když se zaregistrujete, přijde vám email s datumem i časem plus plakátek s doporučenou stravou den před odběrem a v den odběru.
Dodržet to není úplně lehké, pokud nejste zvyklý se nějak omezovat, ale není to nic strašného. :)
Dnes jsem přijela do velmi hezkého, pozitivního a milého prostředí. Jako první dostanete formulář a následně dotazník od recepčních, které byly velmi vstřícné. Jakmile ho vyplníte, přijdete k volné recepční a ta vám změří tlak, tep, teplotu a zváží vás. Dostanete takovou tabletku v kelímku, kterou rozpustíte ve vodě a vypijete a už jen čekáte až se vaše číslo objeví na monitoru. Následně jdete na kontrolu k lékaři, který vám vše vysvětlí a probere s vámi vaše odpovědi. Pak si opět jdete sednout do čekárny a čekáte na své číslo. Jakmile ho uvidíte, jdete do místnosti s odběry a tam vám vezmou z jedné ruky tři ampulky krve, kterou lékař před dárcovstvím zkontroluje. Kontrola trvá zhruba deset minut a vy mezitím opět čekáte. Pokud vše vyjde jak má, tak se už jde na věc. Jdete darovat. Křesla jsou polohovací a velmi pohodlná, prostředí příjemné na relaxaci. Je puštěná televize, ale nijak hlasitě. Také si lze zapůjčit iPad nebo nějaké noviny. Popřípadě si přinést něco svého. Já poslouchala písničky.
Mě měla na starost taková vyloženě maminkovská sestřička, kterou jsem si ihned zamilovala. Jelikož jsem darovala poprvé, položila mě, aby si mé tělo lépe zvykalo a dostala jsem zákaz číst, aby se mi neudělalo zbytečně blbě. Dárci, kteří chodí delší dobu při tom pracovali, četli si nebo cokoliv. A většinou poloseděly. Ale mně to vyhovovalo.
Potom mě už napíchla a následně vše dopodrobna vysvětlila. U plasmy jsou dvě fáze. První, kdy do toho stroje vedle vás jde vaše krev, které občas musíte pomoct mačkáním míčku, a druhá, při které se vám vrací krev bez plazmy a s jakousi tekutinou navíc, při druhé fázi míček nikdy nemačkáte!
Není to nic strašného ani bolestivého. Může vám to být nepříjemné, ale jde to přežít.
Nejméně příjemné pro mě bylo vytahování jehly. Po vytáhnutí si musíte hodně tlačit na ránu, aby se vám nevytvořila modřina. Poté mi ten tamponek přilepila k ráně a to ještě obvázala obvazem a řádně připevnila. Musela jsem ještě dopít další pití s tou tabletkou se zinkem, který mělo zamezit křečím a podobně a chvíli odpočívat. Pak jsem se už mohla pomalu posadit a jít zpět k recepčním, kterým jsem odevzdala desky, dostala kartičku, slevový kupón, penízky, žeton do automatu s kávou a omluvenku do školy. A taky jsem se hned zaregistrovala na další termín! :)
Káva z automatu byla opravdu dobrou kávou a ne instantní. Celý čas máte k dispozici balené vody s vodou, kterých můžete vypít kolik chcete a čím víc, tím líp!
Jako prvodárci si rezervujte aspoň dvě hodinky svého času, i když oni píšou hodinu a půl. Já tam strávila skoro dvě a půl hodiny. Bylo nás tam opravdu hodně. Což považuji za skvělou věc, že tolik lidí chodí darovat.
Po darování se musíte celý den šetřit a odpočívat. Žádné zvedání těžkých věcí, sportování či posilování. Musíte doplnit bílkoviny například pomocí vajíček či sýrů.
Jako prvodárci odejdete takhle ozdobení. Opakovaní dárci mají o píchnutí méně. O to menší méně.
A co vy? Darujete něco? Proč? A pokud ne, láká vás něco darovat? :)